Obsah
Obsah
Vitamíny jsou nezbytné mikronutrienty, které ve vašem těle fungují především jako katalyzátory. Umožňují stovky biochemických reakcí potřebných pro tvorbu energie, podporu imunity a udržování tkání. Pomáhají také přeměňovat potravu na energii, regulovat opravné procesy buněk, syntézu hormonů, činnost nervového systému a přispívají ke zdravým kostem i pokožce.
Vitaminy potřebujete jen v malém množství. Protože si je však tělo buď nedokáže syntetizovat vůbec, nebo jen v nedostatečném množství, je nutné je získávat ze stravy nebo formou doplňků.
Ideální je pokrýt potřebu vitaminů pestrou a výživnou stravou. Doplňky ale mohou být užitečné pro osoby se zvýšenými nároky na příjem živin, s dietními omezeními nebo s potížemi se vstřebáváním. Typicky jde o starší dospělé, lidi s určitými onemocněními, osoby na restriktivních dietách nebo ty, kteří procházejí dlouhodobým stresem či hormonálními změnami — například během těhotenství nebo menopauzy.
Vitaminy se rozdělují do dvou hlavních skupin: ve vodě rozpustné a v tucích rozpustné.
Do této skupiny patří vitamin C a vitaminy skupiny B (B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9 a B12). Tyto vitaminy se rozpouštějí ve vodě a tělo si je neukládá ve významném množství. Přebytek se jednoduše vyloučí močí, takže je důležité přijímat je pravidelně — buď stravou, nebo doplňky.
Na rozdíl od vitaminů rozpustných ve vodě se vitaminy A, D, E a K rozpouštějí v tucích a ukládají se v tukové tkáni a v játrech. Pro jejich správné vstřebávání je potřeba přítomnost tuků ve stravě, ale není nutné je přijímat tak často jako vitaminy rozpustné ve vodě. Protože si je tělo dokáže ukládat, existuje u těchto vitaminů vyšší riziko hromadění a toxicity, pokud jsou užívány v nadměrném množství.
Lidské tělo potřebuje 13 základních vitaminů, aby mohlo správně fungovat. Níže najdete přehled jednotlivých vitaminů, jejich úlohu v těle a to, kde je můžete získat ve stravě.
Vitamín A — známý jako retinol (aktivní forma, kterou tělo může využít okamžitě) a beta‑karoten (neaktivní prekurzor, který si tělo přeměňuje na aktivní vitamín A), je vitamín rozpustný v tucích s mnoha důležitými funkcemi. Podporuje zrak, zejména noční vidění, a posiluje imunitu tím, že udržuje zdravou pokožku a sliznice, což je první obranná linie proti infekcím. Vitamin A je také klíčový pro růst a diferenciaci buněk, což je zásadní pro zdravou pokožku, kosti, zuby, reprodukční funkce a vývoj orgánů.
Provitamin beta‑karoten navíc poskytuje antioxidační ochranu, pomáhá neutralizovat volné radikály a snižovat oxidační stres. Výzkumy naznačují, že vitamin A může pomáhat předcházet vzniku některých typů rakoviny a dokáže ničit rakovinné buňky, aniž by poškozoval zdravé.
Předformovaný vitamin A (retinol) se nachází v potravinách živočišného původu, jako jsou vejce, mléčné výrobky, ryby a vnitřnosti. Provitamín A ve formě karotenoidů jsou rostlinná barviva obsažená v barevné zelenině a ovoci — například v mrkvi, mangu, batátech, dýni nebo listové zelenině. Výzkumy naznačují, že doplňkový vitamin A může pomoci snížit riziko rozvoje věkem podmíněné makulární degenerace u osob s vyšším rizikem tohoto onemocnění.
Ve formě doplňků se vitamin A obvykle vyskytuje v multivitaminech nebo samostatných přípravcích jako retinyl-acetát, retinyl-palmitát nebo beta‑karoten. Pro optimální vstřebávání je vhodné užívat vitamin A s jídlem.
Je důležité vyhnout se nadměrnému příjmu — zejména u doplňků obsahujících předformovaný vitamin A, protože jeho přebytek může být toxický a vést k poškození jater, vrozeným vadám nebo úbytku kostní hmoty. Forma beta‑karotenu je bezpečnější, protože tělo přemění pouze tolik, kolik skutečně potřebuje. Doporučený denní příjem (RDA) vitamínu A pro dospělé je 700 mikrogramů denně pro ženy a 900 mikrogramů pro muže. Horní tolerovatelná hranice příjmu (UL) pro dospělé je 3 000 mikrogramů denně.
Vitamín B1, známý také jako thiamin (nebo starším názvem aneurin), je nezbytný pro energetický metabolismus a správný růst, vývoj a funkci buněk. Pomáhá přeměňovat sacharidy na energii tím, že podporuje tvorbu adenosintrifosfátu (ATP) – hlavního „energetického zdroje“ všech buněk v těle. Thiamin zároveň podporuje nervový systém a podílí se na tvorbě acetylcholinu, neurotransmiteru důležitého pro paměť, učení a koordinaci svalů.
Ačkoli je těžký nedostatek thiaminu v USA vzácný díky obohacování potravin, nízké nebo suboptimální hladiny jsou poměrně časté – a často zůstávají nerozpoznané. Mohou ovlivňovat náladu, energii i metabolismus. Vyšší riziko nedostatku mají senioři, lidé s nevyváženou stravou, osoby s alkoholovou závislostí, lidé s HIV/AIDS, lidé s diabetem. Některé léky, zejména smyčková diuretika, jako je furosemid (Lasix), mohou vést k nízkým hladinám thiaminu.
Mezi nejlepší potravinové zdroje vitaminu B1 patří celozrnné obiloviny, vepřové maso, ryby, luštěniny (například černé fazole) a také fortifikované potraviny, jako jsou snídaňové cereálie. Vitamin B1 můžete přijímat i formou doplňků — buď jako samostatný thiamin, nebo jako součást multivitaminu či komplexu vitamínů skupiny B. Existuje také syntetická forma thiaminu nazývaná benfotiamin, která je rovněž dostupná jako doplněk stravy.
Doporučená denní dávka (RDA) pro thiamin pro dospělé je 1,2 miligramu pro muže a 1,1 miligramu pro ženy. Ženy, které jsou těhotné nebo kojí, potřebují o něco více, 1,4 miligramů denně.
Vitamin B2, známý také jako riboflavin, má v těle řadu důležitých funkcí — od aktivace dalších vitamínů skupiny B až po podporu zdraví očí. Riboflavin je klíčovou součástí dvou významných koenzymů (FMN a FAD), které pomáhají tělu vytvářet energii, růst a opravovat buňky a také rozkládat tuky, léky a steroidy.
Vitamin B2 pomáhá přeměňovat aminokyselinu tryptofan na niacin (vitamin B3) a aktivuje pyridoxin (vitamin B6). Tento mikronutrient také podporuje obranu proti volným radikálům a snižuje oxidační stres tím, že pomáhá recyklovat antioxidant glutathion.
Riboflavin navíc pomáhá udržovat pod kontrolou homocystein, aminokyselinu vznikající při trávení bílkovin, která je spojována se zánětem a oxidačním stresem. Omezené výzkumy naznačují, že doplnění riboflavinu může pomoci předcházet migrénám.
Mezi nejlepší potravinové zdroje riboflavinu patří vnitřnosti a libové maso, fortifikované cereálie a obiloviny, mléčné výrobky, mandle, vejce a losos. Vitamin B2 můžete doplňovat také formou samostatného doplňku, nebo jako součást multivitaminu či komplexu vitamínů skupiny B.
Doporučená denní dávka (RDA) pro riboflavin pro dospělé je 1,3 miligramů denně pro muže a 1,1 miligramů pro ženy. Těhotné a kojící ženy potřebují o něco více, 1,4 a 1,6 miligramů.
Vitamín B3, známý také jako niacin, kyselina nikotinová nebo nikotinamid, má v těle mnoho důležitých funkcí a je nezbytný pro tvorbu energie i správnou funkci buněk. Stejně jako ostatní vitaminy skupiny B podporuje metabolismus, protože pomáhá přeměňovat potravu na energii. Více než 400 enzymů potřebuje aktivní formu niacinu — NAD (nikotinamidadenindinukleotid) — aby mohly probíhat klíčové biochemické reakce.
Vitamín B3 pomáhá udržovat pokožku zdravou, podporuje nervový systém a mozkové funkce a podporuje trávicí zdraví. Niacin hraje roli v produkci hormonů a opravě DNA. Vitamín B3 může také podporovat kardiovaskulární zdraví zlepšením oběhu, snížením zánětu, zvýšením HDL (dobrého) cholesterolu a snížením LDL (špatného) cholesterolu a triglyceridů.
Mezi nejlepší potravinové zdroje niacinu patří hovězí maso, hovězí játra, drůbež, losos, tuňák a vepřové maso. Z rostlinných zdrojů jsou bohaté na vitamín B3 například hnědá rýže, arašídy, fortifikované snídaňové cereálie, brambory a slunečnicová semínka. Niacin lze doplňovat také formou samostatného doplňku, nebo jako součást multivitamínu či komplexu vitamínů skupiny B.
Většina lidí ve Spojených státech přijímá doporučené množství niacinu běžnou stravou. Doporučená denní dávka (RDA) niacinu pro dospělé je 16 miligramů niacinových ekvivalentů (NE) denně pro muže a 14 miligramů NE pro ženy. Doporučený příjem pro těhotné a kojící ženy je 18 a 17 miligramů NE. Horní tolerovatelný příjem (UL) pro niacin pro dospělé je 35 miligramů NE denně.
Vitamín B6, známý také jako pyridoxin, je nezbytný pro více než 100 enzymatických reakcí, které jsou klíčové pro metabolismus — zejména pro metabolismus aminokyselin, protože pomáhá tělu efektivně rozkládat a využívat bílkoviny. Mezi další funkce a přínosy patří podpora mozkového zdraví — B6 se podílí na tvorbě několika neurotransmiterů, včetně serotoninu, dopaminu a GABA — a také podpora imunitního systému, protože se účastní tvorby bílých krvinek a protilátek.
Pyridoxin může také pomáhat předcházet anémii tím, že podporuje tvorbu červených krvinek, a může přispívat ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění tím, že pomáhá snižovat hladinu homocysteinu. Výzkumy naznačují, že vyšší příjem potravin bohatých na B6 a vyšší hladiny B6 v krvi mohou být spojeny s nižším rizikem vzniku rakoviny, zejména gastrointestinálních nádorů. Dále studie ukazují, že doplňkový příjem B6 může pomoci zmírnit ranní nevolnosti a premenstruační syndrom (PMS).
Mezi nejlepší potravinové zdroje pyridoxinu patří cizrna, hovězí játra, tuňák, losos, kuřecí prsa, krůta, brambory, banány a fortifikované snídaňové cereálie. Vitamin B6 je dostupný také jako samostatný doplněk, nebo jako součást multivitaminu či komplexu vitamínů skupiny B.
Většina lidí ve Spojených státech přijímá doporučené množství B6 běžnou stravou. Vyšší riziko nedostatečného příjmu mají lidé s onemocněním ledvin, autoimunitními onemocněními a závislostí na alkoholu. Některé léky, včetně cykloserinu (antibiotikum), antiepileptik, jako je Depakene nebo Tegretol, a teofylinu (lék na astma), mohou negativně ovlivnit stav vitaminu B6.
Doporučená denní dávka (RDA) pro vitamín B6 pro dospělé je 1,3 miligramů denně. Během těhotenství stoupá až na 1,9 miligramů a během laktace se zvyšuje na 2,0 miligramů denně. UL pro B6 pro dospělé je 100 miligramů.
Vitamín B7, známý také jako biotin nebo vitamin H, hraje důležitou roli v podpoře energetického metabolismu a pomáhá udržovat zdravé vlasy, pokožku a nehty — proto je tak častou součástí beauty doplňků. Ačkoli ho tělo potřebuje jen v malém množství, biotin je zásadní pro mnoho tělesných funkcí a přináší řadu benefitů.
Biotin pomáhá vytvářet energii tím, že působí jako koenzym při metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin, tedy při přeměně potravy na využitelné palivo. Podporuje také genovou expresi, buněčnou signalizaci a regulaci DNA, která v podstatě říká buňkám, co mají dělat. V těhotenství je biotin obzvlášť důležitý pro vývoj embrya.
Mezi nejlepší potravinové zdroje vitaminu B7 patří vnitřnosti, vařená vejce, losos, vepřové, hovězí, batáty, mandle, slunečnicová semínka, tuňák a špenát. Biotin lze užívat také jako samostatný doplněk, nebo jako součást multivitaminu, komplexu vitamínů skupiny B či formulí na vlasy, pleť a nehty.
Nedostatek biotinu je vzácný. Vyšší riziko nedostatečného příjmu mají lidé s chronickým užíváním alkoholu a těhotné nebo kojící ženy. Doporučený příjem (AI) pro biotin je 30 mikrogramů pro dospělé a 35 mikrogramů pro kojící ženy.
Vitamín B9, běžně známý jako folát (přirozeně se vyskytující v potravinách) nebo kyselina listová (syntetická forma používaná v doplňcích a fortifikovaných potravinách), je nezbytný pro syntézu DNA a RNA, buněčné dělení, metabolismus aminokyselin a zdravý vývoj plodu — zejména při prevenci defektů neurální trubice.
Folát je také klíčový pro tvorbu neurotransmiterů a červených krvinek, což pomáhá předcházet určitým typům anémie. Vitamin B9 působí jako koenzym při přeměně homocysteinu na methionin, což je zásadní biochemický proces. Methionin se následně využívá k tvorbě SAMe (S‑adenosyl‑L‑methioninu) — sloučeniny, která reguluje mnoho buněčných funkcí a podporuje náladu, energetický metabolismus, detoxikaci a imunitní zdraví.
Některé výzkumy naznačují, že dostatečný příjem folátu může snížit riziko určitých typů rakoviny. Další studie ukazují, že doplňování kyseliny listové — samostatně nebo spolu s dalšími vitaminy skupiny B — může snižovat riziko mrtvice.
Mezi nejlepší potravinové zdroje folátu patří hovězí játra, špenát, černooké fazole, fortifikované snídaňové cereálie, rýže, chřest, kapusta růžičková, tmavá listová zelenina, obohacené těstoviny, avokádo a brokolice. Folát ve formě kyseliny listové lze užívat jako samostatný doplněk, nebo jako součást multivitaminu, prenatálního vitamínu či komplexu vitamínů skupiny B. Doplňky s folátem mohou interagovat s některými léky, například s methotrexátem (léčba rakoviny), antiepileptiky a sulfasalazinem, který snižuje vstřebávání folátu.
Většina lidí ve Spojených státech přijímá dostatek folátu a jeho nedostatek je poměrně vzácný. Vyšší riziko nedostatečného příjmu mají lidé s poruchou užívání alkoholu, ženy v plodném věku, těhotné ženy a lidé s malabsorpčními poruchami (sprue, celiakie a IBD) nebo s menší sekrecí žaludeční kyseliny.
Doporučená denní dávka (RDA) pro dietní ekvivalenty folátu (DFE) je 400 mikrogramů denně pro dospělé. Těhotné osoby vyžadují 600 mikrogramů a ty, které kojí, vyžadují 500 mikrogramů denně. UL pro folát z doplňků a obohacených potravin je 1 000 mikrogramů denně.
Vitamín B12, známý také jako kobalamin (obsahuje minerál kobalt), je nezbytný pro zdravou syntézu DNA, správnou funkci nervového systému a tvorbu červených krvinek, čímž pomáhá předcházet megaloblastické anémii. Stejně jako ostatní vitaminy skupiny B hraje klíčovou roli v energetickém metabolismu a podporuje přeměnu potravy na využitelnou energii. Vitamin B12 také prospívá kognitivnímu zdraví, zejména s přibývajícím věkem — podporuje funkci mozku, regulaci nálady a paměť. Dále je důležitý pro metabolismus homocysteinu, což může přispívat ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění.
S několika výjimkami (např. nutriční droždí, tempeh a fortifikované snídaňové cereálie) se vitamín B12 přirozeně nachází pouze v potravinách živočišného původu. Mezi nejlepší zdroje patří hovězí játra (85 g obsahuje více než 70 µg), mušle, ústřice, losos, tuňák, hovězí maso, drůbež a mléčné výrobky. Vitamín B12 lze užívat jako samostatný doplněk nebo jako součást multivitaminového nebo vitamínového komplexu B, nejčastěji ve formě kyanokobalaminu.
Většina lidí ve Spojených státech přijímá dostatek vitaminu B12. Vyšší riziko nedostatku mají vegani, vegetariáni, kteří konzumují některé živočišné produkty, ale žádné maso, jedinci s perniciózní anémií nebo gastrointestinálními poruchami a ti, kteří podstoupili gastrointestinální operaci. Některé léky, včetně inhibitorů žaludeční kyseliny (Prilosec, Zantac, Tagamet) a metforminu, mohou snížit hladinu B12 v těle.
Doporučená denní dávka (RDA) pro vitamín B12 pro dospělé je 2,4 mikrogramů denně. Těhotné a kojící ženy potřebují více - 2,6 mikrogramů a 2,8 mikrogramů denně.
Vitamín C, známý také jako kyselina askorbová nebo askorbát, je silný antioxidant, který chrání tělo před oxidačním stresem tím, že neutralizuje volné radikály a podporuje zdraví buněk. Hraje zásadní roli v celé řadě procesů — od imunitních funkcí (podporuje imunitní buňky a hojení ran) a zdraví pokožky až po syntézu některých neurotransmiterů. Podílí se také na metabolismu bílkovin a tvorbě kolagenu, který je nezbytný pro zdravé pojivové tkáně. Vitamin C navíc zlepšuje vstřebávání železa a pomáhá regenerovat další antioxidanty, včetně vitaminu E.
Výzkumy dále zkoumají roli vitaminu C jako antioxidantu v prevenci onemocnění spojených s oxidačním stresem, jako jsou kardiovaskulární choroby a rakovina. Konzumace alespoň 200 mg vitaminu C denně může pomoci snížit výskyt nachlazení u lidí s nízkou hladinou vitaminu C, například seniorů, kuřáků, osob vystavených intenzivní fyzické zátěži, lidí pobývajících v chladném prostředí. Studie také naznačují, že doplňky vitaminu C mohou zkrátit délku trvání a závažnost nachlazení.
Vitamín C se přirozeně nachází v ovoci a zelenině. Mezi nejlepší zdroje patří papriky, pomeranče, pomerančový džus, grapefruit, grapefruitový džus, kiwi, brokolice, jahody, rajčatová šťáva, meloun, zelí, květák a brambory.
Vitamin C je dostupný jako samostatný doplněk v různých formách, včetně askorbátu, askorbátu s metabolity vitaminu C (Ester-C®), lipozomálního vitaminu C a vitamínu C s šípky. Je také k dispozici v kombinaci s dalšími antioxidanty zvanými bioflavonoidy a jako součást multivitaminu.
Nedostatek vitaminu C je vzácný. Vyšší riziko nedostatečného příjmu mají kuřáci a jedinci vystavení pasivnímu kouření, lidé s omezenou stravou a osoby se zdravotními stavy, které snižují vstřebávání vitaminu C. Doporučená denní dávka (RDA) pro vitamín C pro dospělé je 90 miligramů denně pro muže a 75 miligramů pro ženy. RDA pro těhotné ženy je 85 miligramů a 120 miligramů denně během laktace. Lidé, kteří kouří, potřebují dalších 35 miligramů vitamínu C denně.
Vitamín D, známý také jako kalciferol a často označovaný jako „sluneční vitamin“, vzniká v kůži jako vitamin D3 (cholekalciferol) při vystavení slunečnímu záření. Má mnoho zásadních funkcí a v těle se chová spíše jako hormon než jako klasický vitamin.
Vitamin D hraje klíčovou roli v udržování rovnováhy vápníku, což podporuje zdraví kostí a pomáhá předcházet osteoporóze. Také pomáhá snižovat zánět a ovlivňuje řadu důležitých procesů, včetně růstu buněk, neuromuskulární funkce a metabolismu glukózy. Vitamin D může také zlepšovat náladu a chránit duševní zdraví. Přehled 14 observačních studií ukázal silnou souvislost mezi nízkou hladinou vitaminu D v krvi a depresí.
Jen málo potravin přirozeně obsahuje vitamín D. Výjimky zahrnují tučné ryby (pstruh, losos, tuňák a makrela), oleje z rybích jater (zejména olej z tresčích jater) a houby vystavené UV záření. Některé potraviny, jako je mléko (kravské a rostlinné alternativy) a obohacené obiloviny, jsou obohaceny o vitamín D a obvykle poskytují asi 10 až 15 % denní hodnoty na porci.
Jako doplněk je vitamin D dostupný jako D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). Zatímco oba jsou účinné, D3 je obvykle účinnější a má dlouhodobější účinek v těle. Doplňky vitamínu D lze užívat samostatně, v kombinaci s dalšími živinami, jako je vápník, hořčík a vitamin K, nebo jako součást multivitaminové receptury.
Většina lidí ve Spojených státech nepřijímá doporučené množství vitaminu D. Dlouhodobě to může vést k jeho nedostatku, zejména pokud člověk nemá dostatek slunečního záření. Vyšší riziko nedostatečného příjmu mají kojené děti, starší dospělí, lidé s tmavou kůží, stavy, které zhoršují vstřebávání tuků nebo obezitu, a ti, kteří podstoupili operaci bypassu žaludku. Vitamin D může interagovat s několika druhy léků, včetně léku na hubnutí orlistatu, statinů, steroidů a některých diuretik.
Doporučená denní dávka (RDA) pro vitamín D pro dospělé je 15 mikrogramů nebo 600 mezinárodních jednotek (IU) denně. Po dosažení věku 70 let se zvyšuje na 20 mikrogramů (800 IU) denně. Nadměrné množství vitaminu D může být toxické, takže UL pro vitamín D pro dospělé byl stanoven na 100 mikrogramů (4 000 IU) denně.
Vitamin E, známý také jako tokoferol nebo alfa‑tokoferol, má řadu důležitých funkcí a benefitů. Podporuje imunitní obranyschopnost — zejména s přibývajícím věkem — a pomáhá snižovat oxidační stres a zánět. To může přispívat ke snížení rizika srdečních onemocnění, kognitivního úpadku a zánětlivých stavů, jako je revmatoidní artritida.
Tokoferol se také podílí na buněčné signalizaci a genové expresi a pomáhá chránit pokožku a oči před UV zářením a změnami souvisejícími s věkem. Výzkumy naznačují, že pokud se vitamin E užívá společně s dalšími antioxidanty — jako jsou vitamin C, zinek, lutein a omega‑3 mastné kyseliny — může pomoci snížit riziko nebo zpomalit progresi věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), zejména u osob s vyšším rizikem.
Vitamin E se nachází v mnoha potravinách. Mezi nejlepší zdroje patří olej z pšeničných klíčků, slunečnicová semínka, mandle, světlicový olej, lískové ořechy, arašídové máslo , kukuřičný olej, špenát, brokolice a kiwi. Vitamin E lze užívat jako samostatný doplněk (obvykle ve formě alfa-tokoferolu) nebo v antioxidačních nebo multivitaminových recepturách.
Studie ukazují, že Američané běžně nepřijímají doporučené množství vitaminu E, ale skutečný nedostatek je vzácný. Vyšší riziko nedostatku mají lidé, kteří špatně vstřebávají tuky, například osoby s Crohnovou chorobou nebo cystickou fibrózou.
Doporučená denní dávka (RDA) je 15 miligramů denně pro dospělé muže a ženy. Kojící ženy potřebují 19 miligramů denně. Vysoké dávky doplňků mohou interferovat s normální koagulací krve, takže při doplňování vitamínu E zůstaňte pod UL 1 000 miligramů denně.
Vitamín K, známý také jako fylochinon (K1), menachinon (K2) nebo menadion (K3) — syntetická forma, která se v doplňcích nepoužívá — je nejznámější svou zásadní rolí v krevním srážení. Bez dostatečného množství vitaminu K tělo nedokáže vytvářet proteiny potřebné pro koagulaci, což pomáhá zabránit nadměrnému krvácení po úrazu.
Vitamin K také podporuje zdraví kostí tím, že reguluje hladinu vápníku a podporuje mineralizaci kostí. Tento vitamín rozpustný v tucích může navíc chránit srdce tím, že pomáhá předcházet ukládání vápníku v tepnách. Stejně jako několik dalších vitamínů se podílí na regulaci zánětu a buněčné signalizaci.
Mezi potraviny bohaté na vitamin K patří natto (japonský fermentovaný sójový produkt), listová zelenina, sójové boby, mrkvová šťáva, konzervovaná dýně, borůvky a piniové oříšky. Vitamín K, jako K1 nebo K2, je k dispozici jako samostatný doplněk v kombinaci s vitamínem D nebo vápníkem, nebo jako součást multivitaminu. K2 se často přidává do kostních a kardiovaskulárních doplňků.
Většina dospělých ve Spojených státech konzumuje dostatečné množství vitaminu K a jeho nedostatek je vzácný. Lidé s malabsorpcí nebo gastrointestinálními (GI) poruchami, jako je cystická fibróza, celiakie a ulcerózní kolitida, nebo ti, kteří užívají určité léky, nemusí vitamín K správně absorbovat. Jednotlivci, kteří podstoupili bariatrickou operaci, mohou vyžadovat doplnění vitamínu K a měli by si nechat zkontrolovat stav vitaminu K. Některá antibiotika (cefoperazon), léky snižující hladinu cholesterolu (cholestyramin a colestipol) a léky na hubnutí (Orlistat) mohou snížit stav vitaminu K.
AI pro vitamín K pro dospělé je 120 mikrogramů denně pro muže a 90 mikrogramů pro ženy. Zatímco UL pro vitamín K nebyl stanoven, vitamin K může mít vážné a potenciálně nebezpečné interakce s antikoagulancii, jako je warfarin. Lidé užívající tyto léky musí denně konzumovat stejné množství vitamínu K z potravin a doplňků, aby nedošlo ke snížení nebo zvýšení antikoagulačních účinků léků.
Získávání správného množství všech esenciálních vitamínů je klíčem k tomu, abyste se cítili co nejlépe, podporovali imunitu, náladu, metabolismus a celkové zdraví. Potraviny jsou vždy nejlepším zdrojem vitamínů, ale chytré a informované doplňování může pomoci pokrýt nutriční potřeby — zejména pokud máte zdravotní potíže, dietní omezení nebo problémy se vstřebáváním.
Pamatujte, že více neznamená lépe. Nadměrný příjem některých vitamínů — zejména těch rozpustných v tucích — může být škodlivý. Před zahájením jakéhokoli nového doplňku je vždy vhodné poradit se se zdravotnickým odborníkem, aby bylo zajištěno, že je pro vás bezpečný a nebude interagovat s jinými léky.
Odkazy:
VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI: Tato tvrzení nebyla schválena Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Tyto produkty nejsou určeny k diagnóze, léčbě či prevenci nemocí.
